Ráda bych zde shrnula Spartan sezónu 2025. Závodům Spartan se věnuji od roku 2014 a za tu dobu se mnou na startu stálo už stovky závodníků – dospělých i dětí z mého okolí. Díky závodům jsme procestovali nejen různá města v naší zemi, ale také řadu míst v okolních státech. Za některými závody jsme urazili tisíce kilometrů – autem, letadlem i po moři.

Naše píle, snaha a odhodlání nás v tvrdé konkurenci dokázaly vynést až na stupně vítězů. Nejsou to jen závody, tréninky, které nás spojují, ale i společné zážitky. Za to chci poděkovat každému z vás, kdo hrdě nosíte znak města Prostějova na svém dresu.

V letošním roce jsem se rozhodla vyzkoušet jeden ze závodů Spartan, který mi doposud chyběl ve sbírce – závod Deka FIT. Jde o disciplínu s prvky crossfitu: 10 stanovišť, mezi nimiž vždy následuje 500metrový běžecký úsek. Kombinuje se zde rychlost i síla a jakákoli chyba se okamžitě projeví.

V pátek ráno jsem odletěla na Tenerife, abych v sobotu odstartovala závod a v neděli časně ráno se zase vracela zpět. Celý závod se odehrával na atletickém stadionu, kde panovala fantastická atmosféra. Absolutně modrá obloha a horské panorama v pozadí dodávaly akci až neskutečný nádech.

Ačkoli s podobným typem závodu nemám prakticky žádné zkušenosti, podařilo se mi v mimořádně vyrovnaném boji o první příčku vybojovat stříbro. Co si odnáším? Skvělý pocit a chuť se postavit podobné výzvě i v sezóně 2026.

Děkuji za podporu Statutárnímu městu Prostějov, jehož znak nosím na svém dresu s hrdostí.

CEU série je souborem vybraných závodů ve střední Evropě. V roce 2025 zahrnovala tratě v těchto zemích:

Maďarsko / Super, Polsko / Super, Rumunsko / Beast, Slovensko / Super a Česká republika / Sprint.

Moje výsledky v kategorii 45+ byly 2 / 1 / 1 / 2 / 2, což mi s celkovým počtem 1128 bodů zajistilo 1. místo v celé sérii. Souboje o nejvyšší příčky byly často otázkou jen několika málo vteřin. Celou sezónu jsem zároveň bojovala se zraněním nohy, přesto se mi dařilo držet se mezi nejlepšími a výsledky obhajovat.

Děkuji za podporu Statutárnímu městu Prostějov, jehož znak nosím na svém dresu s hrdostí.

Závod ve finském Lahti jsem brala jako pomyslný vrchol sezóny 2025. Nová lokalita představovala velkou výzvu – převážně rovinatá, více než 22 kilometrů dlouhá trať naznačovala, že tentokrát nebude rozhodovat jen síla, ale i rychlost. Respekt jsme měli také z výstupu po skokanském můstku, který byl zařazen do závěru závodu.

Přestože jsem měla pocit, že se mi trať běžecky podařilo zvládnout dobře, v posledních úsecích už došly síly. Ručkovací překážky a těžká břemena v závěru mě doslova srazily na kolena a nedovolily mi lepší umístění než 4. místo. Tento výsledek pro mě představuje velké zklamání a z Lahti odjíždím s hořkostí.

Těžko říct, co přesně způsobilo ztrátu přibližně třiceti vteřin na pódiové umístění. Beru to však jako výzvu pro sezónu 2026, kdy se Evropský šampionát přesune do Francie – a tam rozhodně nechci chybět.

Děkuji za podporu Statutárnímu městu Prostějov, jehož znak nosím na svém dresu s hrdostí.